20. let firmy

je to tak, už v roce 2013 to bylo 20 let, co jsem se plný obav rozhodl podnikat v hudebním průmyslu, těžko by jste tomu věřili, ale když jsem 1.1.1993 přebíral po Státním podniku Supraphon prodejnu hudebních nosičů v Opavě pod Hláskou, měl jsem největší obavu o to, zda mi reprezentant Supraphonu přenechá tel. linku č. 21 41 87, proč ? Protože sehnat el. linku bylo v té době prostě nemožné a bez ní a bez faxu se prostě podnikat nedalo. Fax jsem koupil za 15 tisíc v bazaru a netrvalo dlouho, kdy se mi do "něj" podařilo dostat a tím zjistit i jeho majitele-samozřejmě byl kradený, jak vidíte, tolik se toho zase nezměnilo....

po třech měsících mi zástupci vlastníka nemovitosti řekli, že si mám sehnat peníze a nebytový prostor přestavět, tak jsem prodal Favorita, něco si půjčil u Č.S. a začal jsem stavět, to jsem ještě netušil, že toho stavění bude v příštích letech mnohem víc....

a je to, první investice je skoro za mnou 

nejsou regály na CD-čka, nevadí, vyrobíme si, nejsou poslechové stanice pro zákazníky, nevadí vyrobíme si je, není software pro správu obchodu, nevadí, napíšeme si ho... samé malé věci

první den, první zákaznice...

uběhlo hodně vody, odpracoval jsem tisíce hodin, ztratil jsem nervy na úřadech, prosil jsem banky, ale nakonec se začlo stavět - budoucí domeček pro velkou hromadu muziky...

a je hotov... píše se rok 2000

krásný dům, krásný interiér, byla to radost, ale i starost, protože už jsem začínal chápat, kam asi půjdou hudební nosiče....

a banka chtěla platit dluhy, proto jsem nečekal na krach a začal konverzi na hudební nástroje...

dal jsem výpověď řediteli a jmenoval jsem se prodavačem, začátečníkem, pravda vylepšil jsem si image asistentkou Luckou....

ufff .. přízemí stále hudební nosiče, 1.patro hudební nástroje a co s 2.patrem..... ?, že by bubenický obchod ?....

tak jsem si řekl, že když .... přece jsem do těch bubnů tolik let třískal..., že by to stačilo ..... ?

no nestačilo, trochu jsem se musel naučit, doučit, poučit.... 

a ejhle, jde to, jen to druhé patro, takto to dál nejde, přichází velké rozhodnutí, co dále, v domečku jménem Dům hudby se bubny prostě dělat nedají.....

...... je to vůbec možné, tady prodávají prázdný autosalón Mercedes....... tož přikupime.....

pěkná hala, vyhnali jsme meďoury, naženeme bubňoury....

nejdříve přišli bratři zedníci.....a hned po nich bratři bubeníci.......

no a dvacet let uteklo jako voda......

a dnes ? ješte stále jsme tady a makáme jako šroubci, snad to bude stačit i do té vytoužené pětadvacítky......

několik dalších fotografií  najdete pod tímto odkazem

Drumcenter.cz TOUR (stav roku 2013)